i wish i could turn back time

3. června 2018 v 23:39
Chyběl vám někdy někdo tak moc, že vám přestal chybět uplně nebo jsem zas jen já divná? Občas mám okamžiky, při kterých si hrozně moc věcí uvědomím a začne mi vše dávat smysl. Jak vám může chybět někdo, koho si nejste schopni si do detailů vybavit? Jeho smích, oči, úsměv, chůze, způsob jakým boří sklo, všechno to si vybavuju ale matně, nejsem si jistá tím jakého odstínu modré jsou jeho oči nebo jak zní jeho smích. Dlouho jsem s ním nemluvila, potkávám ho pravidelně, ale nikdy nemám odvahu na to mluvit s ním, protože se celá začnu klepat a ztrácím hlas jak jsem nervózní. Chtěla bych mu říct že mi chybí, že mi chybí jako člověk kterej mě toho za tak krátkej čas hodně naučil. Naučil mě bejt šťastnou, ať se děje cokoliv, protože na ničem jiným než na štěstí nezáleží. Je to hrozně dlouho, co se všechno stalo a přesně takhle dlouho mi trvalo se s tím vyrovnat a pochopit, že někdy věci nedopadnou přesně tak, jak bychom chtěli. Nejsem si úplně jistá tím, jestli mi utekla příležitost na vztah nebo co mi vůbec uteklo, ale teď už mi chybí jen vzpomínka na něj která je značně zkreslená časem a v mé hlavě z něj dělá úplně jiného člověka. Každou jeho chybu jsem vytěsnila pryč, protože zamilovanej mozek vidí úplně vše jinak.

Výsledek obrázku pro tumblr dirty couple

Pak nastávají další otázky, jako například, kdybych se zachovala jinak bylo by to teď jiný? Co když do mě byl zamilovanej a já mu zlomila srdce a kvůli tomu se zhroutil celej vesmír? Ale na takový otázky se nehledá odpověď.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tina | Web | 6. června 2018 v 13:51 | Reagovat

Chápu. O to horší je snad to, když s tím dotyčným máte pořád ten vztah, ale upředňostňuje snad všechny kromě mě. Vidíme se jednou týden, jestli vůbec. Vytváří se čím dál větší mezera a odcizení. Všechno jsou vzpomínky, ale žádné nové se nevytváří. Nebo aspoň tedy ne se mnou.

2 Lucka | Web | 6. června 2018 v 16:44 | Reagovat

Tohle je těžká situace, ale bohužel se to stává. Nejhorší je, že toho člověka potkáváš a nemáš vlastně šanci nechat ho z hlavy vyprchat... :-/

3 Christina | Web | 7. června 2018 v 13:10 | Reagovat

Něčím podobným si procházím, s tím rozdílem, že toho člověka nepotkávám, ale stále ho mám před očima. Stále si pamatuji všechny jeho doteky, chování, krásný hnědý oči a celkově všechno.
Na to je potřeba čas a vím, že to přejde.

4 megumi-sakamaki | E-mail | Web | 8. června 2018 v 8:57 | Reagovat

Tak to jsme dvě taky to tak mám

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama