listen to my heartbeat♡

11. června 2018 v 18:10
jeden z nejpohodovějších setů co jsem slyšela za poslední dobu, doopravdy mi-lu-ju!
 

good things take time

8. června 2018 v 2:31
Změnilo se mi hodně věcí za poslední rok, ale přijde mi, že nepřišlo nic dobrýho s čím bych se spokojila a už víc nechtěla. Hodně lidí mi do života vstoupilo, za což jsem víc než ráda, protože s nimi se všechno změnilo od základu, najednou nemusím spoléhat jen sama na sebe a vím, že pro mě existuje někdo kdo se za mě vždy postaví. A to je fakt, všichni za mnou stojí pevně jako sloup. Taky mi hodně lidí odešlo, což je smutný, ale tak funguje koloběh pokud se s někým chceš kamarádit vždycky si na něj najdeš čas i když máš nové kamarády a nový "život". A to nejsmutnější, několik lidí z mého života odešlo kvůli drogám. Ale o tom zase někdy jindy.
S tím, že mi do života nepřišlo nic s čím bych se spokojila si nejsem ani tak jistá tím jestli jsem opravdu šťastná, tak jak mám teď nastavený život. Mám všechno, ale zároveň mi něco chybí. Co když si to s tím, že jsem šťastná celý nalhávám, jednou to ve mě pukne a já se sesypu jako domeček z karet? V dnešní době si nejsem jistá fakt ničím. Chtěla bych najít něco co by mě z toho vytrhlo, něco kvůli čemu bych přestala chtít víc. Ale jak dlouho zabere hledání něčeho takovýho? Rok, dva?
Nikdy jsem se vlastně štěstí nedívala přímo do tváře, většinou to byli jen souhry náhod, kdy se ke mě dostalo něco co mě udělalo šťastnou. Nikdy za mnou štěstí nepřišlo a neřeklo mi "tak jsem tady, dobře se o mě starej". Ale tak to nefunguje, nic není zadarmo. Ale kdyby se to štěstí objevilo, starala bych se o něj vší silou.

Výsledek obrázku pro tumblr happiness

i wish i could turn back time

3. června 2018 v 23:39
Chyběl vám někdy někdo tak moc, že vám přestal chybět uplně nebo jsem zas jen já divná? Občas mám okamžiky, při kterých si hrozně moc věcí uvědomím a začne mi vše dávat smysl. Jak vám může chybět někdo, koho si nejste schopni si do detailů vybavit? Jeho smích, oči, úsměv, chůze, způsob jakým boří sklo, všechno to si vybavuju ale matně, nejsem si jistá tím jakého odstínu modré jsou jeho oči nebo jak zní jeho smích. Dlouho jsem s ním nemluvila, potkávám ho pravidelně, ale nikdy nemám odvahu na to mluvit s ním, protože se celá začnu klepat a ztrácím hlas jak jsem nervózní. Chtěla bych mu říct že mi chybí, že mi chybí jako člověk kterej mě toho za tak krátkej čas hodně naučil. Naučil mě bejt šťastnou, ať se děje cokoliv, protože na ničem jiným než na štěstí nezáleží. Je to hrozně dlouho, co se všechno stalo a přesně takhle dlouho mi trvalo se s tím vyrovnat a pochopit, že někdy věci nedopadnou přesně tak, jak bychom chtěli. Nejsem si úplně jistá tím, jestli mi utekla příležitost na vztah nebo co mi vůbec uteklo, ale teď už mi chybí jen vzpomínka na něj která je značně zkreslená časem a v mé hlavě z něj dělá úplně jiného člověka. Každou jeho chybu jsem vytěsnila pryč, protože zamilovanej mozek vidí úplně vše jinak.

Výsledek obrázku pro tumblr dirty couple

Pak nastávají další otázky, jako například, kdybych se zachovala jinak bylo by to teď jiný? Co když do mě byl zamilovanej a já mu zlomila srdce a kvůli tomu se zhroutil celej vesmír? Ale na takový otázky se nehledá odpověď.

Kam dál

Reklama